Titanfall

Je všechen ten povyk okolo oprávněný nebo zaplacený?

31.3.2014
Autor : Mir4ge

Hraní her se věnuju už hezkých pár let a moc dobře si pamatuju časy, kdy se prodávaly hry bez vystříhaného obsahu a s plnohodnotnými datadisky za příznivou cenu. Tuto dobu už asi nikdo nevrátí, ale nemělo by se zapomínat na kvalitu her, které opustí vývojářské studio a začnou se prodávat. Staré dobré časy mi připomíná pouze a jen hra Zaklínač (The Witcher) od Poláků z CD Projekt, kteří vytvořili dvě naprosto skvostné hry se stažitelným obsahem ZDARMA. K tomu dodám, že nejsem hráč většiny Indie her, kde je mistrovských děl bez debat opravdu hodně.

K dnešnímu datu se objevilo již několik totálních zklamání, za které by se měli vývojáři či jejich nadřízení (EA, Activision) stydět. Zejména se jedná o Total War: Rome II, Battlefield 4 a Call of Duty: Ghosts. Všechny tyto hry vyšly v naprostém Alpha stavu bez náznaku jediného testování a v případě Battlefield 4, který měl dokonce i veřejný Beta test je to opravdu nepochopitelné. Nutno dodat, že na všech těchto hrách se neustále pracuje a vývojáři se snaží napravit vše, co zpackali, ale nebudou to mít jednoduché. Jako vlastník všech těchto her musím říci, že nejvíc práce se odmakalo na Rome II, který se dá bez potíží hrát a většina bugů byla již odstraněna. Totéž bohužel neplatí pro Battlefield 4, který má stále velice rozladěný „Netcode“, stabilitu Battlelogu a např. odložení DLC Naval Strike kvůli technickému stavu jen naznačuje fakt, že tuto hru asi nikdy dohromady nedají a její koupě, která mě vyšla na cca 3000Kč opravdu lituji, i když musím uznat, že občas se dá zahrát opravdu kvalitně. Abych zakončil kritiku všech her, musím zmínit i Call of Duty: Ghosts, kde byly problémy převážně v „Memory leak“ a kompletní optimalizaci hry. Toto bylo do jisté míry vyřešeno, ale i tak se setkávám se stutteringem v některých scénách a také s pádem aplikace či sekáním inter před kampaňovými misemi.

Toť asi vše k tomu co jsem měl potřebu napsat k dnešním trendům „Jak má vypadat hotová hra“.

​Titanfall pod taktovkou vývojářů Call of Duty

Když mi někdo napsal, jestli plánuju koupit tu všude známou hru, odpověděl jsem, že nevěřím, že se bude jednat o tak dokonalou a revoluční hru, jak to popisují všechny možné weby. Taktéž jsem odpůrce EA, kteří můžou za fiasko Mass Effect 3 a z Titanfall jsem neměl dobrý pocit. Z mých známých si to jako první koupil Jirka, který mě po svých herních dojmech zásoboval informacemi i otázkami, jestli to teda nechcu zkusit. Mé rozhodnutí padlo, až když jsem viděl akci Titanfall + Season Pass za 1399Kč, čemuž jsem neodolal.

Od hry jsem moc neočekával, ale již od tutorialu jsem byl velice překvapen. Na port z konzole XONE se hra velice dobře ovládala a nastavení kláves bylo velice dobré a rozumné. Tento tutorial doporučuji každému, protože vás seznámí se všemi vlastnostmi hry, a také možnými situacemi na bojišti. Osobně jsem nenašel možnost jak jej přeskočit, takže vám nepovím, jestli to jde či nejde.

​Kampaň

Jak je dnes již zvykem, multiplayer FPS hry se už hezkých pár let ochuzují právě o tuto část, což je v případě Titanfall opravdu škoda, protože celé Universum má opravdu hodně velký potenciál, který vývojáři bohužel nevyužili.

Kampaň probíhá jako multiplayer hra (klasická mapa s módem) ochucená pár hlavními postavami, které párkrát zahlédnete na bojišti a v zápalu do boje si možná i všimnete některých dialogů. Z toho co jsem byl schopen zaregistrovat, jsem se dozvěděl pouze důvod, proč jsou dvě hlavní frakce v rozporu a tím to končí. Scénáristický požitek zde opravdu nenajdete, budete si sotva pamatovat jména hlavních postav a už vůbec ne jejich obličeje.

Celou kampaň jsem tedy bral jako „rozehrání“ a seznámení se se hrou, což je velká škoda.

​Multiplayer

Dostáváme se k hlavnímu taháku této hry, kvůli kterému si tuto hru většina hráčů zakoupí.

Když bych to vzal od nejstarší FPS hry, ve které jsem hrál multiplayer pár desítek až stovek hodin, začal bych s Counter-Strike 1.6 a Unreal Tournament 2004. Dále se to táhlo přes klasiky Unreal Tournament 3, Battlefield 2, Battlefield 3 až k dnešním dnům.

I přes všechny tyto hry jsem nic podobného jako Titanfall doposud nehrál. Hra kombinuje hned několik „trademarků“ různých her a jako celek to působí velice dobře. Máte k dispozici zvláštní schopnosti svého pilota jako vystřižené z Crysis (maskování), rentgenový zrak jako Adam Jensen z Deux Ex a velice zajímavé zpestření v podobě parkour. To vše má samozřejmě své opodstatnění, jinak by byl boj proti Titánům zcela nemožný, čímž se dostávám k té nejlepší části, což jsou Titáni. Každé dvě minuty si můžete povolat parťáka v podobě obřího robota, kterého buď sami ovládáte, nebo máte na výběr ze dvou příkazů „guard“ a „follow“, což snad nemusím rozepisovat. Tyto příkazy zastoupí AI, která není úplně k ničemu, jak by některé mohlo napadnout. Auto-Titan využívá své schopnosti velice efektivně. Ve hře jsou prozatím 3 druhy Titánů, a to Atlas, Ogre a Stryder. Každý z nich má své specifické vlastnosti a speciální schopnosti. Orge je nejpomalejší, což kompenzuje nejsilnější pancíř a štíty. Stryder je zase nejrychlejší a nejméně obrněný Titán. Atlas je taková „zlatá střední cesta“. Každý z Titánů má možnost použit Dash, což je česky řečeno a ve hře bráno jako rychlý úskok. Dash je limitován rychlostí Titána, což jsou 1, 2 nebo 3 nabití, které se po použití začnou ihned dobíjet. Zde musím napsat, že mě opravdu vadí psát tohle v češtině, protože to vypadá strašně, ale česky degenerovaná angličtina jako „refreshnout“ je ještě horší. Ovládání Titánů a přehlednost boje je opravdu na vysoké úrovni a těžko bych hledal něco, čím bych já osobně hru v tomto ohledu doladil.

​Ve hře získáváte zkušenosti téměř za všechno včetně výzev, které dávají zkušeností nejvíc a odměňují hráče tzv. „Burn Cards“, které rozeberu později. Díky těmto zkušenostem získáváte level, který je potřebný k odemykání zbraní a vlastních modifikaci pilota či Titána. Titáni i piloti mají totiž předurčené vybavení a toto je možnost upravit si vše dle vlastního stylu hraní. Odemčené zbraně se dají upravit pomocí pár vylepšení, které odemknete splněním jednoduchých úkolů, které mají náplň jen „zabij tolik tohoto“.

​Burn Cards opravdu dostávají svému názvu. Tyto karty vám totiž poskytnou jisté výhody, které se po vaší smrti „spálí“, což je poněkud frustrující, pokud si aktivujete kartu a hned za rohem vás odpráskne Titán pulzním dělem. Jako zajímavé bonusy uvedu např. zkrácení čekací doby na Titána, trvalé maskování nebo kamufláž jako jeden z AI spolubojovníků, kteří se na bojišti vyskytují společně s hráči a slouží pouze k nabírání bodů v jednom z herních módů nebo plnění úkolů na vylepšení zbraně. Nějak jsem si nevšiml, že by mohli zabírat body v módu Hardpoint.

​Herních módů je celkem pět. Attrition – hra na body za zabíjení všeho na bojišti. Hardpoint – hra na udržení 3 hlavních bodů, které rapidně přidávají body nutné k vítězství. Last Titan Standing – hra, kde všichni hráči začínají s Titánem, a vyhrává tým, který jako první anihiluje nepřátelské Titány. Capture the Flag – klasika na vlajky. A posledním módem je Pilot Hunter – hra, ve které získáváte body pouze za zabití pilota (hráče). Všechny tyto módy si můžete zahrát v tzv. mixu, který vám vytvoří maraton všech módů. Co se taktiky týče, tak nejde o nic víc, než na co jsme byli zvyklí u jiných her. V Last Titan Standing je důležité držet pohromadě a zbytečně nenabíhat do přesily. V Hardpoint zase zabírat body místo TOP skóre v zabíjení.

​Celkově na mě multiplayer zapůsobil takovým způsobem, že tomu sám nevěřím. Opravdu mě tato podívaná baví a nejvíce ze všeho asi celá parkour mechanika, bez které by Titanfall nefungoval. Hra tímto dostává úplně jinou dynamiku, což je jen dobře. Díky pečlivosti vývojářů se Titanfall skvěle hraje a opravdu mám pocit, že jsem si koupil něco odladěného, na čem vývojáři pravdu tvrdě pracovali a dle dostupných informací na hře aktivně pracují a zlepšují ji, což dokázali filtrací cheaterů na zvláštní server, kde budou hrát proti sobě nebo neustálým laděním matchmakingu. Též bylo řečeno, že rozšiřování herních módů by mělo být zcela zdarma.

​Nejčastěji se hře vytýká, že obsahuje málo zbraní a herních módů, ale tenhle názor nesdílím, protože např. Battlefield má zbraní plno, ale v dané třídě zbraní je mezi nimi opravdu minimální rozdíl, který ještě zmenšují rozsáhlé modifikace, což je aspoň v mém pohledu na věc jen uměle rozšířená hra.

​
Co Co hře neodpustím je prozatím špatná variace funkcí pro partu a privátní lobby. Hrát s přáteli je tedy obtížné a nemáte možnost „vykopnout“ hráče, který zabral místo vašemu kamarádovi, což jak doufám spraví další patche hry.

​Grafika

Spousta lidí si stěžuje na grafické efekty, textury a kdo ví co ještě, což upřímně nechápu, protože v mém případě to na maximální grafické nastavení vypadá skvostně. Ano, hra má v některých místech slabší rozlišení textur, ale to si běžte důkladně prohlédnout jakoukoliv hru a uvidíte, kde se šetří, aby to počítače zvládaly v hratelných FPS. Celkově se mi grafika a celá atmosféra líbí a nemám, co bych vytknul. Ono, když se do sebe pustí 4 Titáni a každý používá jiné schopnosti, hra se velice snadno „přeefektuje“, a jestli je tohle pro některé hnidopichy málo, tak opravdu nevím, jak by si to představovali. Nejvíce se mi líbí mapy jako Angel City a další s dostatkem vegetace, která má velice hezké barvy.

Výkon PC

Na mém PC se hra pohybuje v průměrných 83 snímcích, což je méně jako Battlefield 4 (99 snímků). Lepšího výkonu lze docílit snížením vyhlazování a různých grafických nastavení, protože Source Engine je velice dobře optimalizován pro slabší PC, takže se dá říct, že by to měl rozjet každý „s prstem v nose“.

​Zvuk

Hra zabírá 50GB místa na disku. Ano, nedělám si srandu. 35GB z toho zabírají zvukové soubory. Musím uznat, že na hře je to opravdu znát, protože se zvukovkou a kvalitními sluchátky je to opravdu požitek. Nejvíce si užívám povolání Titána, protože jeho let, dopad i zvuky, které vydává, jsou opravdu skvělé a je to audio-vizuální zážitek se vším všudy.

​Animace

Veškeré animace pilotů a robotiky jsou skvělé a nebojím se napsat, že jsem něco podobného ve hře ještě neviděl. Doporučuji skouknout video, jak se vytvářely veškeré animace pro piloty, protože tam uvidíte to samé jako v případě Avatara.

Závěr

Hru jako celek považuji za veliký úspěch a pro lidi znuděné CoDčkem a BFkem jako ideálního kandidáta na změnu, pokud se smíří s chudou kampaní, která ani omylem nerozvedla celé Universum a chybícími možnostmi organizace party přátel. Cena hry je na AAA titul naprosto standardní a Season Pass je levnější jako Battlefield Premium. Jak už jsem psal, celek lze získat za 1399,- Kč (maximálně nějaké drobné navíc), což je za kompletní hru v pořádku (na dnešní poměry). K hodnocení se nabízí i faktor, jak dlouho hra vydrží, než omrzí. To je ovšem pro každého jinak a nedokážu to posoudit, protože to platí pro každou multiplayer hru.

Tímhle bych tedy uzavřel tuto „recenzi“, kterou jsem chtěl napsat asi čtvrtinovou, ale bez popisu pár věcí by mi to přišlo prázdné. Někteří si zase řeknou, že jsem tam popisoval úplný kraviny, které jsou každému „jasné“, ale uspokojit všechny nelze.